Pedagog katedry rekreologie a cestovního ruchu University Hradec Králové
Po letech zanedbávaných prohlídek, jsem koncem léta v roce 2013 ve věku 69 let, byl poslán na biopsii --- výsledek histologického nálezu: "z 80 % invazivní adenokarcinom... zastiženo je masivní perineurální šíření, T2c N0 M0, GS: 9 (4+5), PSA 7,8 ng/ml..." Závěr onko-urologické komise: "Pacient s tumorem prostaty vysokého rizika!!!"
Přes dva roky trvala léčba hormonální blokádou a radioterapií zevní (25 dávek) + 2 x brachyální. Letos v lednu jsem dostal poslední hormonální injekci a cítím se relativně, k situaci a k věku (72 let) dobře.
Pohyb je axiomem života a sport jeho příjemným projevem, jak dokládám dvěma foto-záběry v mých 16-ti a v 66-ti letech. Vystudoval jsem tělesnou výchovu, učil ji na základní, střední a vysoké škole, do 35-ti let jsem sportoval závodně, a dodnes rekreačně. Přes 25 let jezdím do práce na kole (cca 50 km Pardubice - Hradec Králové a zpět). Když mě lékaři s kola sesadili, dostal jsem k 70-tinám od kolegů na katedře koloběžku a jezdil aspoň na kratších vzdálenostech. Už během léčby mně kolo zase dovolili a tak jezdím na hradeckou univerzitu dál (i když už jen jednou týdně).
Co bych vzkázal, Vám účastníkům běhu? Co jsem onemocněl, a snad i uzdravil (doufám, že se nerouhám), nelíbí se mně spojení slov Boj a Rakovina. Boj moc vyčerpává, je to negativní energie! To správné motto je: "Držte se svého života v pohybu, děj se, co děj - to je pozitivní energie a věčná NADĚJE!"
