Martina Andrová, 40 let, Milovice
Můj příběh začal v červenci 2017, kdy mi paní doktorka oznámila, že výsledek biopsie je pozitivní a bohužel se potvrdilo podezření na karcinom prsu. Byl to zvláštní okamžik, ale musím říci, že ani na vteřinu jsem neklesala na mysli a byla přesvědčená, že vše zvládnu. A tak začal můj boj s rakovinou!
Následovala další vyšetření, operace a ozařování v počtu 32 dávek. Každodenní dojíždění do nemocnice, které jsem absolvovala před prací, jsem si vždy zpříjemnila něčím hezkým. Například poslechem svých oblíbených písniček, které mi zní do ucha při mých výbězích, a tím mě vždy ženou vpřed.
Byla jsem upozorňována, že ozařování je náročné a sama jsem o tom nepochybovala. Ale nechtěla jsem upadnout do modu, že jsem nemocná a nic nemohu, ba naopak, vždy když jsem se cítila v pohodě, jsem vyběhla a i kruhové tréninky, které jsem během léčení pravidelně navštěvovala.
Na své cestě za uzdravením jsem také poznala spousty zajímavých lidí, které potkal podobný osud, ale každý se s ním pere po svém. Mně osobně velice pomáhá pohyb, od mala jsem ráda sportovala. Běh je pro mě obrovský ventil a co víc, dává mi pocit štěstí a pokud je člověk šťastný a spokojený, tak se vše zvládá lépe.
Než jsem se dozvěděla verdikt paní doktorky měla jsem naplánované i běžecké závody a díky mé „běžecké“ kamarádce Martině, která mě mimochodem velice podporovala, jsem je úspěšně absolvovala. Pro mě to byla obrovská motivace a tou největší motivací pro mě bylo, si znovu zaběhnout zimní půlmaraton, který následoval měsíc po ukončení ozařování. Na tento náročný půlmaraton do kopce jsem skutečně během léčby natrénovala. A závod nejen sama se sebou si zaběhla a tím si dokázala, že pokud člověk chce, tak dokáže mnoho.
Také jsem se se vší pokorou zúčastnila Běhu proti rakovině, který měl pro mě také velký význam. Dokud je člověk zdráv, tak to vše bere tak nějak samozřejmě.
V neposlední řadě bych chtěla velice poděkovat i mým nejbližším, kteří mě vždy podrží a jsou mi obrovskou oporou a vlastně si uvědomuji, že jsem silná díky nim, to oni mě drží nad vodou a já tu pro ně také vždy budu.
